Koncem července jsme vyrazili na jednodenní cyklovýlet do okolí Brna. Rádi se svezeme vlakem a pak projedeme nové trasy, které ještě neznáme. Tentokrát jsme vyrazili do Rájce-Jestřebí a naplánovali si skoro 80kilometrový výlet se zastávkou na jedovnických trailech.
Nekonečné stoupání a parkování svatebních vozů na zámku
Cesta vlakem netrvala ani hodinu, proto jsme měli poměrně dost času a nemuseli jsme chvátat. Na nádraží jsme si dali ještě jedno nedobré automatové kafe a vyrazili směrem na Sloup. Po cestě jsme se mrknuli do zámeckého parku, kde se zrovna chystala svatba. Tedy alespoň dle cedule „Parkování svatebních aut“. Auta sice nemáme, ale kola jsme tu zaparkovali a udělali si pár fotek krásné fontány s lekníny. Během chvilky už na nás ale přes celé nádvoří křičela místní zaměstnankyně, že se tu s koly nesmí. No nic, raději jsme tedy zmizeli a snažili se na nepříjemnou paní rychle zapomenout. Od zámku nás čekalo velmi dlouhé stoupání. My jsme ale zdatní sportovci :), tak jsme se nenechali rozhodit. Po cestě jsme si natrhali do pusy pár malin a užívali si ticho lesa.
Po zdolání kopce jsme si naopak užívali dlouhý sjezd z Petrovic přes Sloup až k Punkevní jeskyni. Ve Sloupu jsme se zastavili na pivko a párek v rohlíku v bistru u Sloupsko-Šošůvských jeskyní a chvilku si odpočinuli. Vzhledem ke kolům jsme návštěvu jeskyní odložili na jindy. U Punkevní jeskyně byla jako vždy spousta turistů. Podívali jsme se na lodičku, která se zrovna vracela z prohlídky a pokračovali dál. Pro změnu nás čekalo opět stoupání Suchým žlebem do Vilémovic. Lesní cesta vedla kolem spousty různých jeskyní a pěkných skal a sklon byl přijatelný. Ve Vilémovicích nás překvapil samoobslužný bar, který jsme tentokrát nevyužili a pokračovali dál do Jedovnic.
Singletraily v Jedovnicích
V Jedovnicích na rybníku právě probíhaly závody dračích lodí, navíc je tu kemp a spousta cyklistů, takže tu bylo poměrně dost živo. Chvíli jsme tu bloudili, hledali jsme nástupní místo na traily. Nástup se schovával přímo u základny stezek. Při výšlapu už jsme docela cítili nohy, takže to vypadalo, že si traily sjedeme jen jednou. Vybrali jsme trail č. 1 v délce 10,5 km. Tento trail byl poměrně dost jednoduchý, jen s pár krátkými hravějšími pasážemi. Dole jsme se nerozmýšleli a sedli na základně na jídlo. Nakonec jsme si dali jen rozpečené panini a zákusek a relaxovali. Ještě nás přece jen čekalo docela dost kilometrů zpátky do Brna.
Cesta z Jedovnic až do Adamova vede z kopce po asfaltce, stačí jen občas šlápnout do pedálů a jede to skoro samo. Čas nás sice trochu tlačil, ale domluvili jsme se ještě na krátkou zastávku u nás na chatě, kde byl zrovna taťka s tetou. Osvěžili jsme se zmrzlinou a kafem a spěchali domů. Večer nás ještě čekalo pivo v hospůdce „Na Jedno“.