Tak už jsem nějaký ten pátek doma v České republice a užívám si „post Erasmus syndrome„. Je na čase podívat se zpětně na 5 měsíců ve Finsku a trochu toto období zhodnotit jako celek. Dnes už vím, že jsem celkem úspěšně absolvoval všechny předměty (sice dva ještě nejsou oznámkované, ale to už mě tolik netrápí), takže můžu hodnotit víceméně objektivně i způsob známkování ve Finsku.
Finance
Sice ještě nevím, jestli mi TOAS vrátí zálohu na ubytování, ale i bez ní mi peníze poskytnuté jako Erasmus stipendium pokryly veškeré náklady na život ve Finsku. Díky tomu, že jsem také cestoval (Oslo, Stockholm, Tallinn, Lapland), musel jsem samozřejmě přispět i ze svého, ale život v Česku by mě také něco stál, takže finanční stránka vyšla skutečně na výbornou. Každý je však zvyklý na jiný životní standard a spoustě lidí peníze nestačí. V mém případě byl důležitý faktor – levné ubytování. Pokud bych měl bydlet v Helsinkách, půlroční pobyt by mě vyšel o 2000 EUR dráž oproti Tampere, takže pokud se rozmýšlíte, kam jet, doporučuji Tampere. Je to celkem velké město, ve kterém je jistě spousta zábavy a kulturních akcí, a zároveň levné bydlení. Edit 6. června 2012: TOAS mi vrátil celou zálohu, i když jsme měli v bytě po našem odjezdu šílený nepořádek 🙂
Obtížnost zahraniční univerzity
Musím se přiznat, že jsem měl strach, jestli výuku v zahraničí zvládnu. Skutečně, mnohdy to nebylo nic lehkého a měl jsem co dělat, ale když se na to podívám s odstupem, nebylo to nic těžkého. Oproti domácí univerzitě mi tak trochu chyběly laboratorní úlohy, protože ve Finsku jsem je prakticky neměl. Spíš jsem měl teoreticky zaměřené předměty.
Národní hrdost
Je to docela zvláštní, ale pobyt ve Finsku (a obecně v zahraničí) nám otevře oči a odhalí věci, které jsem u nás lepší, ale nám přijdou běžné, a proto si jich ani nevážíme. Jako příklad bych uvedl MHD, která je na velmi vysoké úrovni v každém větším českém městě, naopak v Tampere (200 tisíc obyvatel) jezdí pouze autobusy a třeba v noci během týdne nejezdí nic. Dále například české jídlo, jako třeba knedlíky, které bych ve Finsku jen těžko sháněl. I proto jsme pořádali hned několik českých večeří a musím říct, že vždy chutnalo, nebo aspoň se všichni tvářili, že jim chutná. Řekl bych, že každý z nás se snažil Česko propagovat v tom nejlepším možném světle, dokonce jsem si koupil i českou vlajku, původně tedy za účelem fandění na hokejových zápasech, ale nakonec sloužila jako závěs v okně našeho pokoje. Další věcí, kterou bych rád zmínil, je český Krteček, tedy animovaná postavička, která je ve Finsku zřejmě docela populární, protože jsem ji viděl nejen v nabídce knihkupectví, ale také ozdobila spoustu vlaků (zvenku i zevnitř – v jakémsi dětském koutku). Na cestě do Tallinnu jsme se zase dívali na Štaflíka a Špagetku, tedy další český Večerníček. Zkrátka spousta věcí, které nám připomínali domov a jsem rád, že bylo v Tampere hodně Čechů, se kterýma jsme si občas vytvořili malé Česko uprostřed Finska. Na druhou stranu člověk poznal i spoustu věcí, které jsou u nás špatné, ale dřív jsem si to neuvědomoval 🙁
Úroveň angličtiny
Jednou z věcí, která je v Česku špatná, je úroveň angličtiny. Těžko se srovnávat například s Finskem, kde anglicky mluví i řidič autobusu, ale porovnal bych aspoň úroveň mezi výměnnými studenty. Suverénně nejhorší v tomto ohledu byli Španělé, kteří nejenže anglicky neuměli, ale navíc většinou neměli žádnou snahu se anglicky učit, protože všude chodili v obrovských skupinách, takže potřebu angličtiny neměli. U Čechů, kteří také se svojí angličtinou bojovali, jsem aspoň viděl jistou snahu se alespoň částečně izolovat od ostatních Čechů a mluvit anglicky. U Francouzů byla situace hodně individuální, většinou uměli slušně anglicky se svou typickou výslovností, ale vyhledávali každou příležitost k tomu, aby mohli mluvit mezi sebou francouzsky (avšak byly mezi nimi výjimky). Němci byli skutečně hodně dobří, někteří měli sice silný německý přízvuk, ale obvykle to příliš nevadilo a šlo jim dobře rozumět. Polská angličtina byla blízká české variantě, takže pro nás nebyl nejmenší problém jim rozumět, ale obecně mluvili celkem slušně. Možná je to dáno jen tím, že jsem znal malou skupinu lidí, ale nejlepší angličtinou se mohou pyšnit Portugalci a Brazilci, kteří na rozdíl do Španělů nemají vůbec problém s výslovností. Za zmínku stojí už snad jen chvilkami hodně vtipný italský přízvuk 🙂
Několik rad pro další, kteří se rozhodnou vyjet na studijní pobyt do Finska
1. Pokud chcete ušetřit, zvolte Tampere místo Helsinek. Hlavně na ubytování ušetříte hodně peněz.
2. Jeďte na Erasmus co nejdřív. Já jel až v posledním ročníku, kdy jsem kromě předmětů měl psát v zahraničí část svojí diplomové práce, což nešlo příliš dohromady. Takže je dobré vědět hned od začátku, ze Erasmus vás bude stát jeden rok ve škole navíc a vyplatí se tedy jet na celý rok, nejen jeden semestr.
3. Když už budete ve Finsku, cestujte. Kromě řady národních parků ve Finsku máte k dispozici řadu okolních států, do kterých se můžete dostat za relativně málo peněz. Opět v mém případě jsem se rozhodoval, jestli pracovat na diplomce nebo se někam podívat (vyhrála druhá možnost).
4. Občas se může stát, že některé české internetové stránky nefungují při přístupu ze zahraničí (zejména televizní streamy). Využijte svojí domácí školu a její VPN, pokud tuto službu poskytuje. Umožní vám získat českou IP adresu a relativně rychlou konektivitu do Česka.
5. Určitě se hodí účet v Eurech. Myslím, že některé české banky toto nabízejí. V opačném případě totiž ztrácíte peníze minimálně 2x. Poprvé, když vám je VUT (nebo jiná univerzita) posílá na účet a podruhé, když v zahraničí platíte/vybíráte peníze. Jinak stačí český účet, pár Euro v hotovosti a spousta věcí se dá platit kartou.
6. Nakupujte v Lidlu, je to nejlevnější způsob, jak koupit potraviny. Ostatní obchody (S-Market, K-Market) také nejsou až tak drahé a zas je v nich větší výběr, ale pozor na takové ty menší obchody jako třeba SIWA, ten je dost drahý a je tam mizerný výběr. Pozor na finský „chleba“. Za pár dní je celý plesnivý, vždy jsem skoro polovinu vyhazoval. Naopak finské mléčné výrobky jsou dobré (i když mléko se také zkazí dřív, než v ČR).
7. Vyberte si raději lehčí předměty, klidně si jich zapište i víc a klidně i z jiných oborů. Třeba vám to doma neuznají, ale je to jedinečná možnost zkusit si něco nového. Škoda, že české univerzity neumožňují něco ve smyslu semestru v zahraničí za cca. 20 kreditů, které by člověk dostal, ať už by v zahraničí absolvoval cokoliv. Je totiž těžké najít alternativy domácích předmětů a zbytečně se tak zužuje okruh univerzit, kam lze vycestovat.
8. Přihlaste se na kurz EILC. Já sice pravděpodobné, že se tam nedostanete, ale za zkoušku to stojí. Určitě nejlepší období z celého Erasmu byl EILC kurz.
9. Finsko je daleko, letenky jsou drahé, autobusy tam jezdí málo… proto, pokud máte možnost vzít auto, berte ho. Bude se hodit i na místě. Ale pozor, cesta autem do Finska je dlouhá, časově náročná a v Polsku díky zdejším řidičům také celkem nebezpečná, tak bych doporučil jet minimálně ve dvou.
10. Když si ještě na něco vzpomenu, určitě doplním!
Češi v Tampere
Existuje celkem početná komunita našich krajanů žijících v Tampere. Doporučuji najít si na Facebooku skupinu „Češi v Tampere“ a možná poznáte pár krajanů, kteří vám třeba pomohou adaptovat se na Finsko.
Odkazy na další blogy
Rozhodně jsem nebyl jediný, kdo svůj pobyt ve Finsku zmapoval na blogu. Svůj „deníček“ psalo zpočátku hodně lidí, ne každý to však vydržel. Mohu doporučit dva blogy:
1. Michal Hanusek: http://finnish-adventure.blogspot.com/
2. Tomáš Sedláček: http://flashtom.bloguje.cz/